Cerfuei(-de-Villard)
Chaerophyllum villarsii
Apiaceae Umbelliferae
Nom en français : Cerfeuil de Villard.
Descripcioun :Lou cerfuei-de-Villard fai parti dóu group hirsutum, sensus lato. Se rescontro en mountagno dins li relarg umide. Au contro dis Anthriscus, li petalo soun eici escavado. Coume soun cousin, Chaerophyllum hirsutum, a li petalo ciliado e li tijo pas tacado. Pèr lou bèn destria, fau regarda li fueio que li proumiero divisioun (proche dóu pecou) soun mai pichoto que lou soubre de la fueio. Peréu lis estile soun mens long.
Usanço :Li racino dóu cerfuei-de-Villard soun manjadisso. De li faire couire fai disparèisse l'asprun.
Port : Grando erbo
Taio : 20 à 90 cm
Fueio : coumpausado
Tipe bioulougico : Emicriptoufite
Cicle bioulougico : Planto renadivo
Gènre : Chaerophyllum
Famiho : Apiaceae
Famiho classico : Umbelliferae
Ordre : Apiales
Coulour de la flour :
Blanco
Petalo : 5
Ø (o loungour) enflourejado : 4 à 6 cm
Flourido : Printèms
- Estiéu
Sòu : Ca
Autour basso e auto : 1200 à 2600 m
Aparado : Noun
Jun à avoust
Liò : Bos fres
- Prado umido
- Ribiero
Estànci : Mountagnard à Subaupen
Couroulougi : Ouroufito-Aupenco
Ref. sc. : Chaerophyllum villarsii W.D.J.Koch, 1837
Espargouto(-di-cinq-estamino)
Spergula pentandra
Caryophyllaceae
Autre noum : Praussèli.
Nom en français : Spargoute à cinq étamines.
Descripcioun :L'espargouto-di-cinq-estamino es uno pichoto planto que trachis dins li sablo séusouso. Coume tóuti lis espargouto, se recounèis à si fueio en faus verticille. Aquelo a cinq estamino, e subretout de grano negro di proun alado (vèire li fotò).
Usanço :Couneissèn pas d'usanço particuliero pèr aquelo planto. Escriéure au site se n'en sabès mai.
Port : Erbo
Taio : 5 à 25 cm
Fueio : óupousado
Tipe bioulougico : Teroufite
Cicle bioulougico : Planto de l'an
Gènre : Spergula
Famiho : Caryophyllaceae
Ordre : Caryophyllales
Coulour de la flour :
Blanco
Petalo : 5
Ø (o loungour) flour : 5 à 10 mm
Flourido :
Estiéu - Autouno
Sòu : Si
Autour basso e auto :
Pancaro entresigna
Aparado : Noun
Mars à jun
Liò : Tepiero seco
Estànci : Mesoumediterran à Coulinen
Couroulougi : Paleoutemperado
Ref. sc. : Spergula pentandra L., 1753